Výzva povinnému k dobrovolnému splnění povinnosti až po vydání exekučních příkazů je nestandardní ?!

datum: 12.8.2016

Ústavní soud vyslovil 9. srpna 2016 ve svém usnesení pod sp. zn. III. ÚS 1839/16 následující.

Ustanovení § 44 odst. 1 exekučního řádu uvádí, že povinnému zašle exekutor vyrozumění o zahájení exekuce nejpozději s prvním exekučním příkazem, který mu v exekučním řízení doručuje. Z toho vyplývá, že soudní exekutor může povinného o zahájení exekuce informovat i dříve, a to od okamžiku svého pověření exekučním soudem. Na tento okamžik by pak, stejně jako v nyní projednávané věci, byl vázán i okamžik, kdy se povinný dozvěděl o vedení exekuce. Obavy z případného jednání povinného, který by se mohl účelově zbavovat svého majetku, jsou odstraněny ustanovením § 44a exekučního řádu, tedy institutem generálního inhibitoria. Pokud by soudní exekutor postupoval tímto způsobem, nemuselo by k nynějším pochybnostem vůbec dojít. Nestandardní je rovněž další krok stěžovatele jako soudního exekutora (byť má oporu v procesní úpravě), kdy vyzval vedlejšího účastníka k dobrovolnému splnění povinnosti až po vydání exekučních příkazů a jejich doručení třetím osobám, resp. po splnění povinnosti. Pokud soudní exekutor v probíhajícím exekučním řízení provedl řadu procesních úkonů, za které mu posléze nebyla přiznána odměna, jde o negativní následek, který byl způsoben pouze jeho nestandardním postupem.

Zpět