Obecně platí, že o zastavení civilního soudního řízení pro nedostatek podmínek řízení rozhoduje soud (§ 104 odst. 2 o. s. ř., § 107 odst. 5 o. s. ř.). V exekučním řízení ale úkony, které v řízení o výkonu rozhodnutí přísluší soudu prvního stupně, činí soudní exekutor (§ 55b odst. 1 věta druhá ex. ř.). Pouze jemu je tak svěřeno postavení a některá rozhodovací oprávnění srovnatelná s postavením a oprávněním soudních osob při výkonu rozhodnutí podle občanského soudního řádu. Mezi tato rozhodovací oprávnění patří i pravomoc posuzovat, zda v exekučním řízení může pokračovat, jestliže účastník ztratí po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení dříve, než bylo řízení pravomocně skončeno (§ 107 odst. 1 o. s. ř.), jakož i pravomoc zastavit exekuční řízení, neumožňuje-li povaha věci v řízení pokračovat (§ 107 odst. 5 o. s. ř.). Proto rozhodnutí o zastavení exekučního řízení přísluší pověřenému soudnímu exekutorovi.
Od institutu zastavení exekučního řízení je třeba odlišovat institut zastavení exekuce podle ustanovení § 55 ex. ř. ve spojení s ustanovením § 268 o. s. ř. Nesouhlasí-li oprávněný se zastavením exekuce, požádá soudní exekutor o její zastavení exekuční soud, který může o zastavení exekuce rozhodnout i bez návrhu (§ 55 odst. 4 a 5 e. ř.). Exekučnímu soudu tedy přísluší rozhodnutí o zastavení exekuce, ovšem nikoliv už rozhodnutí o zastavení exekučního řízení.
K tomu viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 8. 2016, sp. zn. 20 Cdo 1914/2016, dále usnesení sp. zn. 21 Cdo37/2022 ze dne 28.7.2022 a usnesení sp. zn. 20 Cdo 255/2019 ze dne 1.3.2019.
Citovaná rozhodnutí vycházejí ze situace, kdy exekutor pokračuje ve vymáhání povinnosti, která již byla v průběhu exekuce zcela uspokojena (tj. vymáhá více, než k čemu byl pověřen). Pouze v takovém případě Nejvyšší soud dovodil, že není na místě zastavení exekuce, ale je třeba zkoumat z moci úřední, zda odpadly procesní podmínky pro vedení exekučního řízení (§ 103 o. s. ř.) a v kladném případě exekuční řízení zastavit. Jinými slovy řečeno, zmiňovaná judikatura dopadá jen na případy, kdy je dluh v průběhu exekuce uhrazen, ale exekutor přesto dál vede exekuci a vymáhá další plnění.
K tomu viz usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č.j. 26 Co 33/2024-520 z 1.8.2024.
Exekutorský úřad Rychnov nad Kněžnou, Mgr. Bohumil Brychta, soudní exekutor č. 194, IČ 611 87 836, DIČ CZ7011102978, se sídlem Nádražní 486, 517 21 Týniště nad Orlicí
tel.: +420 702 807 000, +420 737 393 721 (dražby), e-mail: info@exekuce.hk, ISDS: arekta3, www.exekuce.hk, bankovní spojení: ČSOB, a. s., č. ú. 300 935 780/0300