Likvidátorovi lze účinně doručovat do datové schránky jím likvidované právnické osoby

datum: 10.3.2016

Dle č. j. 5 Afs 131/2014-42 Nejvyššího správního soudu z 5.11.2014, s odkazem na § 193 zákona č. 89/2012 Sb. v návaznosti na § 46 odst. 1 o. s. ř. a § 42 odst. 5 s. ř. s., z právní úpravy nevyplývá povinnost soudu zasílat písemnosti likvidátoru namísto příslušné právnické osoby, která je účastníkem soudního řízení.

K tomu následně Ústavní soud 8.12.2015 pod sp. zn. I.ÚS 3962/14 zodpověděl, že při doručování subjektu v likvidaci není možné aplikovat ustanovení § 42 odst. 2 soudního řádu správního, že má-li účastník nebo osoba zúčastněná na řízení zástupce, doručuje se pouze zástupci, neboť na likvidátora nelze nahlížet jako na zástupce ve smyslu § 35 soudního řádu správního. Nejvyšší správní soud proto v posuzované věci nepochybil, pokud doručoval do datové schránky stěžovatelky a nikoliv přímo likvidátorovi. Ústavní soud rovněž souhlasí se závěrem Nejvyššího správního soudu o dovolenosti zřízení přístupu do veřejné datové schránky stěžovatelky dalším osobám, a to i v situaci, je-li přístup zřízen statutárnímu orgánu. Tento závěr vyplývá z Provozního řádu ISDS, a to nejen z verze aktuální, či verze citované Nejvyšším správním soudem ve svém vyjádření k ústavní stížnosti, ale rovněž z verzí předchozích, mimo jiné i z verze ze dne 26. 3. 2010, která se přímo vztahuje na souzenou věc.

Zpět